Ondřejův strach z výšek

Pan Ondřej měl strach z výšek. Podívat se z okna v 8. patře mu nevadilo, ale vylézt na vyhlídkovou věž pro něj byl problém. Vždy se mu začala, po pár schodech, motat hlava a nemohl nikdy vyjít až úplně nahoru. Pokaždé když to šlo, tak se snažil překonat sám sebe, vystoupal alespoň do druhého nebo třetího patra, kde se zastavil a pak už musel zpět dolů.

Ondřej se dostal do minulého života, který byl spouštěč události strachu z vertiga v tomto aktuálním životě. Byl mírumilovným mnichem v Číně. Ocitl se v situaci, kdy šel po dřevěném mostě přes hlubokou propast. Šel pokorně, s radostí a jistotou. V té době nebylo žádné válečné období. Když byl zhruba v jedné třetině mostu, tak se ozvalo zakřupání. Most praskl. On se zřítil dolů, při pádu dolů se mu motala hlava a pak byla najednou tma. Tím jeho život končil.

Udělali jsme uvolnění této události. Byla to nečekaná nehoda, kterou nemohl nijak ovlivnit ani očekávat.

Za pár dnů mi pan Ondřej poslal tuto SMS: „Byl jsem teď na věži, po 30 letech jsem to dokázal. Hlava se mi nemotala. Ještě jednou Vám mockrát děkuji. Mám obrovskou radost.“