Duch, který je v lidském těle se nazývá inkarnát. Význam slova pochází z latinského „in carne“ česky „v mase“. Duch, který je mimo lidské tělo a zůstává na zemi se označuje slovem diskarnát (mimo maso). Je to tedy duch neinkarnovaný a bez vlastního fyzického těla. Diskarnáti však mají svoje traumata, které chtějí a potřebují prožívat. Když je to možné, tak se připojí k nějakému inkarnátovi, který tělo má. Velice často se takovému diskarnátovi říká přivtělený duch či duše a v poslední době je oblíbený termín přisedlík. Když se připojí, tak se živí energií daného člověka. Bez toho by se takový duch později v čase rozpadnul na „cucky“ a to je opravdu zbytečná škoda. Jsou metody a způsoby, jak poznat diskarnáta a dopřát takovému duchu, aby konečně mohl odpočívat v pokoji a ideálně se znovu zrodit, aby mohl jednou dokončit svá reinkarnační kolečka.
Správně má duch růst skrz zkušenosti v těle a pokud je jeho kvalita energeticky zralá, tak je připravená pro vstup do Světla (vidí ho) a tělo umírá – smrt stářím. Pokud dojde k předčasnému úmrtí (tragické nehody, zabití, sebevraždy, nemoci jako je rakovina apod.), tak duch nemá správnou energetickou kvalitu a Světlo ve vyšší vibraci, do kterého by měl vstoupit, nevidí. Zůstává tedy na zemi. Takový duch potřebuje pomoc s odvedením do Světla. Když se mu jí nedostane, tak chce získat nějaké tělo, protože má stále potřebu prožívat svoje nemoci a emoce skrz které duch roste. Chtěl by dozrát, ale to bez těla nejde. Každý duch si uvědomuje, že potřebuje tělo pro svůj růst. Jenže už nechápe, že to tělo musí být jeho a nikoliv půjčené.
Aby vás diskarnát viděl, tak s ním musíte mít něco společného. Obvykle jsou to negativní emoce. Ve chvíli, kdy prožíváte vztek, lítost, smutek, strach, úzkost, beznaděj, závist, touhu někoho ovládat a mít moc apod., tak vysíláte do prostoru energetický signál, který diskarnát vnímá. S radostí, že konečně vidí svou energii, protože ji ve své úrovni vibrace poznává, tak se k ní připojí. Dochází k sjednocení energie. V takovém případě jste to vy, s kým se sjednotí, protože danou emoci vyzařujete. Pomalu, ale jistě začíná získávat kontrolu nad tělem a skrz něj si prožívá své emoce. Stále dokolečka. Doufá, že dozraje, ale to už jak víte není možné, protože není napojený na nervovou soustavu člověka, která umožňuje zrání ducha. Diskarnát je připojen pouze na vaše energetické (astrální, mentální, emocionální apod.) tělo, nikoliv na fyzické tělo. Skrz energetické tělo vám může dávat emocionální podněty, které prožívá současně s vámi. Může vás i směřovat do takových situací, aby dané emoce skrz vás prožíval/a co nejčastěji. Technicky vzato je vlastně takové klíště nebo parazit.
Diskarnát si se sebou nese i energetickou stopu nemocí, které měl v čase svého úmrtí a tato energie vás také ovlivňuje. Díky tomu se vám začnou projevovat nemoci, které nejsou vaše. Velice často jsou to různé bolesti těla, hlavně zad, zhoršení zraku a únava.
Jak poznám, že mám na sobě přivtěleného ducha?
Ve starém Řecku, na vstupu věštírny v Delfách byl prý nápis: „Gnóthi Seautón“ – Poznej sám sebe. Bez vlastní schopnosti sebereflexe nepoznáte, že nejednáte podle sebe. Pokud se znáte, tak si vždy velice rychle uvědomíte, že určité chování pro vás není typické. Není to vaše běžná reakce nebo reakce, kterou byste od sebe očekával/a, že uděláte. Obvykle dochází i k změně nálady. Napadají vás myšlenky, které nejsou v souladu s vaším životním postojem. V podstatě nerozumíte, proč jste to udělal/a nebo takovým způsobem reagoval/a. Ano, tohle je přesně projevem přisedlého ducha. Reakce totiž není vaše, ale je to podnět od diskarnáta, který si chce to svoje prožívat.
Položte si sebe reflexní otázky:
- Jsem tohle skutečně já?
- Je toto moje přirozené chování?
- Jednám jako bych to ani nebyl já?
- Jsou slova, která říkám typické pro mě?
- Mám pocit, že to nemůžu ovládnout a kontrolovat svojí vůlí?
Daleko jednodušší je, když se domluvíte s kamarádkou či kamarádem, aby vás v průběhu setkání pozorně vnímali. Zaměřit by se měli obzvlášť na intonaci a rychlost mluvy. Když s někým hovoříte a narazíte na téma, které je blízké pro diskarnáta, tak se to projeví podle jeho typického chování, když ještě žil. Lehce s vám změní postoj nebo způsob sezení (nahrbíte se, narovnáte se) a způsob vyjadřování (mluva). Sami si to obvykle neuvědomujete, ale když váš protějšek bude na to svou pozorností zaměřený, tak uvidí ten rozdíl. Díky tomu vás může upozornit, že máte pravděpodobně přivtělenou duši. Je důležité odlišit takové chování od reakčního. V momentě, když vás někdo prostě rozlítostní, tak je přirozené projevit lítost. Pokud je to neadekvátní reakce, tak si můžete být jistí, že není vaše, ale vašeho přisedlíka, který se projevuje.
Bezpečná možnost je samozřejmě vyhledat profesionála – terapeuta, který má svoje metody a způsoby diagnostiky, jak poznat, že máte přivtělenou duši.
Jak odstranit přivtělenou duši?
Úplně první pomoc, kterou si můžete poskytnout je, že prostě danou duši požádáte, aby odešla. Pro tyto účely jsou velice vhodné modlitby, které používá klasické křesťanství a jiné víry. Kdo umí automatickou kresbu, tak má velkou výhodu. Může si namalovat vlastní tělo s připojenými duchy. Vedle toho pak stačí v kresbě vytvořit kužel světla a odvést duše do nebe.
Další možností je navštívit odborníka. Každý terapeut má svůj způsob. Některé já osobně vnímám jako nesprávné, ale jsou účinné. Velice populární je v poslední době SRT, které pomocí kyvadla a tabulek odvede přivtělenou duši (používá se i termín separát) skrz vaše Vyšší Já. Jsou i techniky v Reiki, které umí duchy odvádět. Je tu také stále možnost i klasického exorcismu, kdy požádáte kněze. Samotné koupání se ve svěcené vodě není dostatečné, tak ji prosím neberte z kostelů. 🙂
Při odvádění duší je potřeba být obezřetný, aby nedošlo k předání entity temné straně. Tím se vytvoří negativní záznam na vaší karmě a případně i karmě terapeuta/exorcisty. Z mého terapeutického pohledu je správné, když duše není pouze odpojena, ale je skutečně odvedená do Světla, tam kam patří. Pokud se pouze odpojí, tak zůstává na zemi a může se připojit k jinému člověku. Když už se pomáhá, tak to má být dotažené do konce, že?
Regresní terapeuti, kteří jsou cvičení v metodě Hlubinná Abreaktivní Psychoterapie (HAP) se učí ve svém druhém stupni techniku, kterou její autor nazval „Laskavý exorcismus“. Tato metoda vyhledá všechny duše, které jsou k vám připojené. Umí vyhledat a komunikovat i s duchy, kteří se pohybují volně v prostoru (byty, domy, různé objekty, zahrady atd.). Regresní HAP terapeut z vás v té chvíli udělá médium a vy jste po celou dobu součástí procesu odvádění ducha. Vždy je to společná práce. Vyjednáváním s duchem dochází k jeho dobrovolnému odpoutání se od vás a následnému vstupu do Světla. Terapeut navíc může povolat i pomocné entity (anděly, duchovní průvodce apod.), které kontrolují a pomáhají danému duchovi vstoupit do správné astrální úrovně nebe. Kdo odvádí ducha je vždy zodpovědný za to, kam se duch po odvedení dostane.
Jak se chránit, aby na mě nepřisedl diskarnát?
Diskarnát vás vidí jenom když prožíváte negativní emoci. To znamená, že aby vás neviděl, tak byste měli být pozitivní. Velice důležité to je hlavně v místech, kde se nachází hodně diskarnátů. Ta místa jsou nemocnice, restaurace a hospody, kostely a obchodní centra. Lidé tam prožívají silně negativní emoce, a proto ta místa diskarnáty přitahují.
Před vstupem do takovýchto prostor stačí se mentálně a emocionálně naladit třeba pomocí havajské techniky Hó oponopono. Ty 4 překrásné věty této metody stačí krátce před vstupem opakovat a prociťovat. Jenom pro připomenutí, ty věty jsou: Miluji tě. Omlouvám se. Odpusť mi. Děkuji.
Pokud člověk vyzařuje pozitivní emoce lásky, pokory, odpuštění a vděčnosti, tak ho prostě diskarnát nemůže vnímat. Je to mimo jeho úroveň, protože v té chvíli vy jste v energetické úrovni jako to Světlo, které neviděl v momentě svého úmrtí.
