Jaký je rozdíl mezi osobním rozvojem a transformací

Znáte hračku transformers? To je takové to autíčko, které přeskládáte na robota. Žádnou součástku nepřidáváte a ani neodebíráte. Neporušujete u toho strukturu, ale pouze vezmete přesně to, co v sobě ta věc obsahuje a jenom to přeskládáte v jiný tvar. To je transformace (z lat. trans-formatio, pře-tvoření). Není to “růst”, ale využití stávajícího, kdy se mění forma. Nová forma má potom úplně jiné využití (už to není jezdící autíčko, ale chodící a blikající robot). Brutální způsob toho samého se nazývá recyklace. Porušíte strukturu věci a vytvoříte úplně něco jiného (starý popsaný papír se rozmočí, rozemele a změní se třeba v toaletní papír), anebo se recykluje znovu v to samé, ale zcela nové z pohledu struktury (z bílého papíru je opět papír na psaní, ale je většinou našedivělý).

Osobní rozvoj je, že k tomu, co již máte, tak přidáváte další věci. Nejprve máte semínko, z toho vyroste kořen a stonek, který má na vrcholu poupátko, a to se nakonec změní v květ. Taková plnohodnotně rozvinutá květina má pestíky a nádherně voní. Tedy z nějakého základu, pomocí přidávání dalších věcí dochází k rozvoji v něco většího, lepšího a výkonnějšího.

Je důležité si uvědomit, že aby mohlo dojít k transformaci, tak je nezbytné, být plnohodnotně rozvinutý. Transformační příznaky nejčastěji ukazují, že zatím nejste voňavý květ, ale pouze to poupátko. A to poupátko je pod nějakým deklem (blok), proto se nerozvíjí v květ.

Dokud se z vás nestane květ, tak technicky není možná Vaše transformace.

A proto se nám otevírají všechny bolístky z tohoto i minulých životů. To je ten dekl. Je potřeba si zpracovat svoje emocionální překážky. Když dekl odstraníte (vyřešíte emocionální překážku), tak se rozvinete v květ a následně proběhne velice rychle a snadno Vaše transformace.

Našim úkolem je odstranit všechny negativní emoce (strach, úzkost, lítost, smutek, vina, nenávist, závist, žárlivost a mnoho dalšího). Kdo prožívá pozitivní emoce, tak je připraven na transformaci.

Jak poznáte, že Váš stav je bytí pod deklem, a tedy je potřeba ho odstranit, a ještě dojít pomocí osobního rozvoje k přípravě na transformaci?

Prvním krokem je sebereflexe – uvědomění si, kam vaše mysl směřuje. Když si vezmeme třeba strach. Tak většinou první, co nás napadne je, že ho překonáváme pomocí odvahy. To je linie osobního růstu (dualitní mechanismus 3D). Když toto nastane a jsme odvážní, tak se transformujete ve stav, kdy se nebojíte, ale máte prozíravost a důvěru (polaritní mechanismus 5D).

Osobní rozvoj: strach -> odvaha (to je silová technika vůle).

Transformace: strach -> prozíravost a důvěra (to je moudrost a důvěra ve vyšší Já a intuici a Boha a Vesmír a Lásku a já nevím v co ještě krásného a úžasného).

Kdo nepřekonal strach odvahou, tak nemůže dojít do stavu prozíravosti a důvěry.

Každá negativní emoce má tedy svoji linii osobního růstu a svoji transformační linii. Vůbec to nijak nemusíte řešit, co je co. Důležité je, že když máte negativní emoci, tak je potřeba ji odstranit, automaticky se pak rozvinete a potom přijde transformace úplně sama. Vědomí se změní, pocity se přenastaví (transformujete se jako to autíčko transformers v robota). Z pohledu transformace nemusíte nic dělat, ale jenom být v plnohodnotně rozvinutém stavu. Každá „bolest“ emocionální, ale i fyzická pouze říká, že je potřeba na to zaměřit svou pozornost a zpracovat to. Fyzická nemoc má ve většině případů totiž psychosomatickou příčinu a ta je blokem transformace.

Moje zkušenost říká, že rada nepomáhá. Už jsem dal tisíce rad, ale přesto člověk svoji emoci nezpracoval. Rada je informace, ale člověk po ní stále neví, jak to má udělat. Když ale zajde na terapii k nějakému terapeutovi, tak ten ho provede procesem změny a je vyřešeno.

Dnes je trend pomoz si sám. Úplně s tím souhlasím. Proto Vám často v článku přidám nějakou techniku na zpracování emocí. K terapeutovi se chodí, až to opravdu sami nezvládáte. Následující techniku milují lidé, kteří jsou empatici a často cítí emoce druhých lidí. Takové emoce je potřeba vyprat a vypustit. Technika je však úžasná i na vlastní emoce. Tak se nyní pustíme do velkého prádla a ty emoce vypereme, ne?

Technika pračky:

1. Představte si, že máte malou pračku, kterou je možné postavit kdekoliv v těle. Má takové to velké sklo, jak se za ním to prádlo točí doleva, pauza, doprava.
2. Když cítíte nějakou negativní emoci (přeneseně řečeno špinavou emoci), tak si nejprve uvědomte, kde na těle tu emoci cítíte. Je to břicho, hrudník, krk?
3. Následně si do toho místa, kde je ta emoce, představte svoji malou pračku, jak za jejím sklem je ta negativní emoce jako špinavé prádlo.
4. Pusťte prací program. V mysli si vizualizujte nebo pociťujte nebo si řekněte, že to tak prostě je, jak se tam ta emoce točí. Doprava, pauza, doleva, pauza, doprava, pauza. Kdo chce může si před praním přidat prací prášek. Používá se pouze jedna značka v celém Vesmíru – Láska. Perte dle potřeby. Já to otočím celkem 3x, ale můžete prát i déle.
5. Až párkrát emoci protočíte tam a zpět, tak prostě vypusťte vodu. Představte si odtokovou hadici, která jde kdekoliv ven z těla. Někdo povede tu hadici ze zad hned ven, jiný bude mít hadici skrz nohu až do země, další ji bude mít z ruky. Kudy povede odtok není podstatné, ale musí tam existovat, protože ta emoce potřebuje odtéct z těla ven. Důležité je vnímat, jak tou hadicí odchází ta vypraná špinavá energie (bude to tmavá barva). Sledujte neustále tok té vyprané energie tak dlouho, až poteče čistá energie (bílá, zářivá barva).
6. Máte vypráno. Uvnitř těla už je potom jenom neutrální nebo pozitivní emoce a ta negativní vaše tělo opustila. Velká výhoda je, že nemusíte věšet prádlo. Vizualizací jenom tu pračku odstraňte a nechte to prostě být, emoce už je čistá.

A jedno malé přiznání na konec. Mám v tom více než 500letou zkušenost, protože cca v 6. století jsem byl v jednom minulém životě pradlena v Maroku. A to jsem tehdy všechno pral ručně 😊 Prádlo i emoce. Zlaté automatické pračky, nechtěl bych emoce prát na valše.