Slečna Anita a špatné typy mužů
Slečna Anita se trápila tím, že neustále nacházela špatné typy mužů. Vždy ji jenom využívali, když však ona sama potřebovala pomoc, tak tu pro ní nebyli. Při regresní hypnóze jsme se dostali do jednoho jejího minulého života, kde byla v temné kobce. Ve vězení a čekala na smrt. Byla odsouzená za čarodějnictví, protože ji nařkla jiná žena, která byla manželkou jejího milence a chtěla se jí tak pomstít. V té samotě a temnotě plakala a doufala, že on přijde, že ji zachrání, vysvobodí ji. A on nepřišel. Nikdo ji nepomohl, kromě starého mnicha, který jí aspoň ve chvíli nejvyšší nouze poskytl podporu a útěchu. Ve skutečném životě v tom mnichovi poznala přítele, který ji vždy pomáhá, když potřebuje. To pro ni bylo moc krásné poznání, že ji stále pomáhá. Anita si uvědomila, že nemá čekat pomoc od partnerů v žádné situaci. A když si najde partnera, tak bude určitě nezadaný, to bude první, co…
Pan Honza a problém s bývalou přítelkyní
Pan Honza měl problém a neustále dokola řešil vztek na svou bývalou přítelkyni. Měli spolu dům na hypotéku a on ho nesplácela, takže se dostala do exekuce a on se “svezl” s ní. Při regresi jsme se dostali do minulého života v kterém byl chudý zeman a ona byla bohatá. Vlastnila menší hrad. On si ji vzal jenom proto, aby se stal hradním pánem. Nemiloval ji. Zavřel ji do věže a tam ji nechal být až do konce jejího života. Dostávala pravidelně jídlo, ale trpěla samotou i přesto, že ona s ním chtěla být. Toužila být svobodná a nenáviděla ten hrad. Jediné, co tam mohla dělat, bylo vyšívání. A tak stále vyšívala a toužila se rozběhnout po louce, jít na procházku s přáteli. Vyšívala a chřadla. On si přál, aby umřela, aby byl ten majetek co nejdříve jeho. Nechtěl nic jiného než být za každou cenu vlastníkem toho hradu. Přál si být hradním pánem,…