Nejhorší rada, kterou můžete dostat je: “Přijmi to!”

Tu větu jsem slyšel od různých lidí už mockrát a pokaždé se mi u ní zježí vlasy na hlavě. Člověk řeší nějakou negativní emoci (strach, úzkost, paniku, lítost, vztek apod.) a “bojuje s ní”, protože ho ničí. Přijmout ji znamená mít v sobě opravdu něco moc nepěkného. Brekeke fuj. A ještě to má člověk udělat dobrovolně. No jasně, že to nejde a každý se bude bránit, jak nejdéle to půjde. Člověk, který tvrdí, že něco přijal, tak udělal ve skutečnosti úplně něco jiného než přijetí. (Pokračování textu…)

Golem měl šém v čele a člověk má mít ducha v těle

Snést emocionální bolest není vůbec jednoduché a pokud takové bolestné události trvají delší dobu, tak se váš duch “vystřelí do vesmíru”, tedy tzv. vystoupí z těla, aby se tělu ulevilo. Obvykle nevyletí až úplně nad nebesa, ale poletuje někde v okolí těla. Z pohledu vnímání se takovému stavu říká depersonalizace nebo derealizace. (Pokračování textu…)

V kolektivním vědomí je mor první jezdec v apokalypse

Dlouho mi vůbec nedocházelo, co všechno znamená z pohledu transformačních příznaků ten humbuk kolem zlovidu (Ondrův a Avy terminus technicus pro covid-19). Stále jsem měl za to, že ty stavy strachy, stagnace, nefungování lidí a vyloženě celosvětové ochrnutí společnosti jsou vlivem sítí 5G a “temné 3D strany“, která se snaží bránit transformaci. Říkal jsem si, že by to mohlo být projevem takové té před smrtné agónie, než se celý systém zhroutí, aby se mohlo postoupit v transformaci. (Pokračování textu…)

Stres není emoce

Stres znamená tlak nebo napětí, které se děje při zátěžových situacích. Tělo se následně takovému tlaku brání emocionálním způsobem (nervozita, nejistota, podráždění, agrese, zloba, obavy, úzkost, frustrace, deprese, bolesti hlavy, alkoholismus, drogy apod.).

Opakem napětí je uvolnění. Opakem tlaku je lehkost. To jsou základní směry hledání řešení při stresu.

Emoce se vypnou, když vyřešíte příčinu. Je tedy zbytečné řešit emoce, dokud neeliminujete stresor (zdroj stresu) nebo dokud u vás neproběhne adaptace na vyšší výkon, protože stres bude emoce neustále znovu aktivovat. (Pokračování textu…)

Špatně pochopená trpělivost není pokorou, ale pasivitou

Špatně pochopená trpělivost není pokorou, ale pasivitou

Snad už 1.000x jsem slyšel tyto věty v různých obměnách: „Čekám na toho pravého, jsem trpělivá. Až přijde ten správný čas, on se objeví.“ A nějak těm ženám vůbec nepřišlo divné, že čekají několik let. Nevím, jak vám, ale mě čekání na partnera, které je delší než 1 rok přijde divné. Stejně tak to samozřejmě platí i pro muže čekající na svou božskou ženu ve všech rovináchpomilováníhodnou“. Často se tvrdí, že ta tělesná rovina je a měla by být u duchovních lidí až ta úplně poslední. Dodnes jsem nepochopil proč. Je to oddělování kusu od celku. Žena či muž by měli být tělesně (fyzicky), mentálně, emocionálně a spirituálně vyrovnaní. Žádná složka by neměla převažovat a neměla by ani být zvýhodňována, jinak se opět vytváří nějaký typ disharmonie. (Pokračování textu…)

Žalář v hlavě je ten největší

Člověk někdy nedokáže zastavit svoje myšlenky a stále rozebírá dokola nějakou situaci. Je to obvykle známkou nějakého mezilidského konfliktu či problému u kterého nezná řešení. Také se může jednat o událost, kdy jen nechce přijmout zjevný výsledek určité situace. Vnitřně se brání a snaží se najít jinou cestu ven. Dostává se potom do stavu, kterému říkáme trápení. To může trvat hodiny, ale i měsíce či roky. (Pokračování textu…)