Adamovo zoufalství

Přišel ke mně pan Adam a trápil ho delší dobu průjem. Vypadalo to jako náběh na Crohnovu chorobu (zánět střev). Rodově má genetickou zátěž. On i jeho bratr a otec trpí nadměrným vyměšováním (chodí na toaletu 3x – 5x denně).

Restimuloval jsem ho do minulého života po jeho rodové linii. Ocitl se někde v období starověku. Skupina lidí putovala v zimě a trpěli hlady. Plni zoufalství uviděli nějakou svatyni. Uvnitř bylo jídlo, ale bylo staré a zkažené. Rozhodovali se, zda to sní nebo budou trpět a umírat hlady dál. Uvědomovali si, že je to svatokrádež, protože to bylo obětní jídlo. Nakonec hlad zvítězil. Joach se také pustil do jídla. Všechny za chvíli skolila krutá křeč a průjmy. V tu chvíli byli všichni úplně bezbranní. Objevili se lidé z vesnice a když viděli, že snědli jídlo Bohům, tak je začali zabíjet. V průjmech, křečích a bolestech jim vesničané párali břicha a oni tam zemřeli.

Situaci jsme potom při plném vědomí změnili, jak by to asi mohlo být jinak. Pan Adam navrhl, že když tam byla svatyně, tak mohli najít a požádat ty lidi o jídlo. Co bylo důležité je, že jídlo ze svatyně snědli ze zoufalství. To je klíč k jeho dnešním průjmům. Vždy když měl pocit zoufalství, tak se jeho zdravotní stav zhoršil. Naučil se, že zoufalství je potřeba změnit v naději, a ne se zaměřovat na stav trpění. Situaci jsme uvolnili po celé rodové linii. On je zatím bez průjmů a nadměrného vyměšování (začal chodit 1x denně). Po novém roce (na začátku roku 2018) mně bude informovat, zda to mělo vliv i na jeho bratra a otce.